Zájezd do Anglie 16.-22.6. 2019

V neděli jsme se před třetí hodinou odpolední shromáždili na Strašnické a čekali na autobus. Ten přijel na minutu přesně a my mohli nadšeně mávat našim rodičům plni energie, ač bylo nesnesitelné horko. Cesta přes noc se nesla v duchu pokusů o spánek a křiku ostatních. Řidiči Míša a Míra z nás měli velkou radost.

V pondělí v brzkých ranních hodinách jsme po snídani hráli na zemi v přístavu Calais karty a čekali na trajekt. Na ten jsme se nalodili o hodinu později a už jen sledovali blížící se anglické křídové útesy. Poté nás čekala prohlídka města Brighton, jeho krásného mola s atrakcemi a Royal Pavilionu, bývalého královského paláce, který je postavený v indo-saracénském stylu. Palác působil jako by se do města vůbec nehodil, ale my jsme obdivovali jeho vnitřní i vnější krásy. Navštívili jsme také Sea Life Centre plné různých mořských živočichů včetně žraloků a obrovských želv. Po úspěšném nakupování jsme se navečer přesunuli do Worthingu, kde jsme měli strávit následujících pár dní. Po vřelém přivítání u hostitelských rodin jsme všichni ocenili teplou večeři i postel.

Následujícího krásného dne jsme se všichni sešli v St George´s School of English, kde jsme byli rozděleni do čtyř skupin a začaly nám lekce angličtiny. Po dvanácté hodině jsme naobědvaní naběhli do autobusu a cestovali na útesy Seven Sisters. Procházeli jsme se po útesech a i přesto, že nám byly povoleny 5% ztráty na studentech, nikdo nikam nespadl a vrátili jsme se všichni. Po tom, co někteří přestali válet sudy ze stráně, obdivovali jsme příkré stěny útesů, majáčky jako malované a krásné pláže hned vedle nich. U autobusu jsme zhltli porce párků od řidičů. Po večerním návratu si nás opět rozebraly rodiny a cestovali jsme každý domů.

Středečního rána jsme se neochotně sešli všichni opět ve škole a absolvovali své hodiny. Po obědě a konverzaci se spolužáky, které jsme neviděli dlouhé 3 hodiny, jsme se znovu odebrali do autobusu a jeli směrem do města Portsmouth. Navštívili jsme muzeum Mary Rose Ship, která byla součástí válečného loďstva Jindřicha VIII. Loď byla vytažena z vody až v roce 1982, ale všichni jsme obdivovali její zachovalost. Odpoledne všechny nadchly nákupy v outletu uprostřed města. Kromě toho jsme alespoň ze země mohli obdivovat majestátnost vyhlídkové věže Emirates Spinnaker Tower, jejíž vzhled byl inspirován hotelem Buržd al-Arab v Dubaji. Večer si nás opět vyzvedli naši náhradní rodiče.

Pátého dne jsme po škole dostali certifikáty o úspěšném absolvování kurzu angličtiny, rozloučili se se svými anglickými učiteli a vydali se do hradu Arundel. Ve filmu Frozen (Ledové království) se představil jako sídlo obou princezen, ve skutečnosti se jedná o soukromé sídlo vévody z Norfolku. Po skupinkách jsme procházeli hradem a pozorovali z hradeb přilehlé zahrady. Hrad má velmi majestátní zřízení a je vystavěn na obrovské ploše. Ještě lepší byla zahrada, kterou jsme měli čas si projít celou sami. Když už nebylo co fotit, vyrazili jsme směrem domů do Worthingu.

Brzo ráno v pátek jsme už stáli s kufry u vlakového nádraží a páni řidiči postupně všechno naložili do autobusu. Loučení s hostitelskými rodinami bylo smutné a většina z nás si na své rodiny vzala ještě čísla nebo adresy. Po delší cestě jsme už ale stáli v Londýně u O2 Areny a připravovali se na delší pochod. Přejeli jsme lanovkou na druhou stranu Temže a pokračovali cestou londýnským vlakem. Po výstupu z vlaku už se nám naskytl pohled na Tower Bridge a Tower of London. Tam jsme si vystáli frontu na korunovační klenoty a ještě dlouhou dobu se procházeli po Toweru. Poté jsme přešli Tower Bridge a odebrali se směrem k London Eye. Více než půlhodinovou jízdu v kole jsme si všichni užili a z ptačí perspektivy sledovali postupně Big Ben, Houses of Parliament, Buckingham Palace, St. Paul‘s Cathedral a mnoho dalšího. Po opuštění London Eye jsme už pospíchali k autobusu, kde jsme se již po několikáté přiživili na párcích a spokojeně jsme usedli do autobusu na cestu domů. Za krátkou chvíli jsme i s autobusem vjeli do vlaku u Eurotunelu, kde jsme měli celý jeden vagon pro sebe. Cesta nám přišla krátká, ale vypnutí motoru v autobuse nás donutilo vylézt ven a povídat si na zemi před autobusem. Poté už jsme pokračovali klidnou cestou až do Česka.

Domů jsme přijeli v sobotu okolo 11 hodiny dopolední a všichni jsme ulehli vyčerpaně do postelí.

Později jsme se všichni shodli na tom, že naši páni řidiči, průvodkyně Vendy a Bára a také profesoři byli super, měli absolutně skvělý smysl pro humor a moc jsme si to díky nim užili. Děkujeme!!!

Studenti 03A a 03B