Archiv autora: Jaroslava Šimková

Švýcarsko 2024

Pondělí 10. června jsme začali příjezdem k trajektu v městečku Meersburg, odkud jsme v 5:30 vyrazili lodí Tábor do Kostnice. Po příjezdu jsme zaparkovali na parkovišti u nádraží a po krátké pauze na snídani jsme se vydali na procházku městem. Viděli jsme sochu Imperie, budovu bývalého koncilu, katedrálu Panny Marie, Husův dům a Husův kámen. Po procházce, která trvala něco málo přes hodinu a půl, jsme se vydali na hodinový přejezd autobusem do Schaffhausenu, kde jsme zavítali do pevnosti Munot. Odtud jsme šli asi 5 kilometrů k Rýnským vodopádům. Kvůli vysokému stavu vody jsme se nemohli podívat na vyhlídku uprostřed vodopádů, a tak jsme absolvovali pouze 15 minutovou okružní plavbu pod vodopády. Od vodopádů jsme přejeli na ubytování v obci Jaun, kde nás čekala večeře a individuální večerní program.

V úterý 11. června byl kvůli nepříznivým podmínkám program pozměněn, a tak jsme se místo na horu Bäderhorn vydali k Ženevskému jezeru. Nejprve jsme navštívili středověký vodní hrad Chillon. Tam jsme se během individuální prohlídky podívali do téměř všech místností a prostor hradu. Poté jsme se autobusem přemístili do Montreux, kde jsme se nejprve podívali do muzea skupiny Queen, která v tomto městě měla nahrávací studio, a poté jsme měli krátký rozchod na občerstvení a nákupy. Autobusem jsme dále jeli do Lausanne. Tam jsme šli do Olympijského muzea. Zde jsme se dozvěděli mnoho zajímavých věcí z interaktivní výstavy a zábavných prvků. Potom jsme také navštívili centrum města, kde se nachází katedrála Notre-Dame. Po její návštěvě jsme měli rozchod a poté jsme jeli zpět na ubytovnu v Jaunu.

I ve středu byla snídaně jako vždy v 7:15 a okolo osmé byl sraz. Nejprv jsme navštívili vodopády Trümmelbach. Vyjeli jsme nahoru výtahem a ocitli se v jícnu hory, kde masa dunící vody připomínala jícen samotného pekla.

Pak jsme pokračovali do soutěsky řeky Aary, kde jsme dostali letáčky s mapou. 

Soutěska je dlouhá 1 400 m a nejužší místo je dlouhé 1 metr, největší má pak 40 metrů. Nejvyšší místo činí 180 metrů a nejvyšší naměřená úroveň vody je 5 metrů. Řece trvá 11 minut protéct celou soutěskou. 

Dále jsme pokračovali do skanzenu Ballenberg. Areál skanzenu je opravdu velký, takže jsme nestihli všechno U některých z historických domů byla i zvířata – např. prasata, krávy a v jedné stáji jsme našli i koně. Ve skanzenu jsme měli nejdelší rozchod. Poté jsme jeli zpátky na chatu, kde jsme měli večeři v 18:00. Po večeři nám bylo řečeno, co nás čeká další den. Poté jsme až do večerky měli volno.

Ve čtvrtek 13. června jsme se vydali na Bäderhorn. Vstávali jsme jako obvykle v 6:45. Sraz jsme měli kolem osmé hodiny ranní. Na začátku nám počasí moc nepřálo a i vrchol Bäderhornu byl zamlžený. Jeli jsme cca 10 minut autobusem a dál jsme museli pěšky.  Po cestě se počasí zlepšovalo. Nejprve jsme měli mírné stoupání po asfaltové cestě k sýrárně, kterou vlastnila velmi milá paní, která nám ukázala, jak se vyrábí domácí sýr. Dále nás už nečekalo nic jiného než stoupání po kamenité strmé stezce. Na vrcholu jsme mohli vidět celá pohoří a i náš autobus. Kolem druhé hodiny jsme se vraceli do chatky v Jaunu. Měli jsme dvě hodny na to ,abychom si začali balit věci do kufrů. Večer jsme šli ještě k malé hradní zřícenině nad Jaunem. Po návratu jsme měli volno.

V pátek ráno 14. června jsme se již mírně znaveni předchozími dny naposledy nasnídali v Jaunu, rozloučili se a vydali se směr čokoládovna Maison Cailler v Brocu. Tam nás čekala interaktivní prohlídka, která nám osvětlila historii čokoládovny a výrobu čokolády samotné. Též jsme mohli ochutnat z poměrně bohaté ochutnávky. Téměř všichni si potom v prodejně čokoládovny nakoupili zásoby pochutin i domů. Poté nás čekala ještě prohlídka nedaleké sýrárny v Gruyères, kde jsme si mohli prohlédnout zrající sýry a pan průvodce nám alespoň trochu přiblížil, jak se vyrábí. Následoval kratší rozchod v městečku, jehož účelem bylo podívat se do zdejšího katolického kostela. Den jsme zakončili několikahodinovou návštěvou Bernu, ve kterém jsme si prohlédli medvědy v medvědím příkopu,dále vystoupali na věž katedrály Münster, jejíž úctyhodná výška činí 101 metrů, a nám se naskytl nádherný výhled. Pak už nás čekaly jen poslední nákupy a noční cesta domů. Do Prahy jsem dorazili v sobotu 15. června ve 4:00

Chtěli bychom závěrem poděkovat panu průvodci Ondřeji Kafkovi, panu řidiči Martinovi, paní prof. Kantové a Šimkové a v neposlední řadě panu prof. Bohuslavu Zezulovi. Švýcarsko jsem si skutečně všichni užili!

Benešová, Stráňavová, Polák, Mrštinová, Mana (kvarta B)

Zájezd do Paříže

V úterý odpoledne jsme se všichni sešli a po chvíli vyjeli autobusem směr Paříž. Seznámili jsme se s příjemnými řidiči Romanem a Milanem a také s naší průvodkyní Katkou. Jelo se s přestávkami celou noc. V ranních hodinách jsme dorazili do Paříže. Pršelo, takže jsme obdivovali památky z autobusu, ale po chvíli nás autobus vysadil před Eiffelovou věží. Měli jsme rozchod, takže si každý mohl vybrat zda pojede výtahem, nebo půjde pěšky. Poté jsme se zase sešli a šli do Invalidovny, kde byly úchvatné nástěnné malby a hrobka Napoleona Bonaparte. Po návštěvě Invalidovny jsme vyrazili podél Seiny do Quartier latin. Tam jsme se naobjedvali. Opět jsme se sešli a vyrazili před Louvre a zahradami Tuileries k nábřeží, kde na nás čekala vyhlídková loď. Jeli jsme po Seině asi hodinu a pozorovali památky z vody. Vysadila nás na stejném místě, kde na nás již čekal autobus. A tak jsme vyrazili na hotel Formule 1. Nebyl nijak úžasný, ale na dvě noci postačil. Ráno jsme dojeli před Versailles, kde pršelo. Než jsme se dostali do budovy, byli jsme úplně promočení, ale vevnitř jsme uschli a kochali se obrazy. Také jsme měli možnost si koupit makronky. Pak nás autobus přivezl na Montmartre, kde jsme také měli rozchod na oběd. Z Montmartru jsme jeli metrem do čtvrti La Défense. Byla tam spousta obchodů, kde jsme si mohli něco nakoupit. Vyčerpaní jsme dojeli autobusem na hotel a šli spát. Dalšího rána jsme se sbalili a vyjeli do nedalekého Disneylandu. Tam jsme měli rozchod, vždy se jen po pár hodinách ohlásili a poté si užívali dál. Byla tam spoustu atrakcí např. Hyperspace Mountain (Star wars). Ve večerních hodinách jsme unavení nasedli do autobusu a vyjeli směr Praha. Byl to opravdu hezký výlet!

Magdalena Jílková (O3.B)

2. dubna se třídy O4.B a O3.B s učiteli Skrčenou Alenou, Svobodovou Irenou a Šimkovou Jaroslavou vydaly v odpoledních hodinách na cestu autobusem do Francie. V ranních hodinách dorazily do Paříže, kde bohužel počasí moc nepřálo, ale naštěstí se během vyčkání fronty na Eiffelovu věž vyjasnilo a byl tak vidět krásný výhled na rozlehlou Paříž. Ten samý den navštívily také Invalidovnu i s prohlídkou a exteriér paláce Louvre. Následovala procházka krásnými zahradami, která pokračovala až k vyhlídkové lodi. Přespání proběhlo v motelu F1 a hned další den se skupina vydala do Versailles. Tam si všichni mohli prohlédnout nádherné obrazy a zahrady. Cesta pokračovala na Moulin Rouge, kde se dalo výborně naobědvat. Poté jsme se přemístili na okraj města, zde se nachází La Défense, což je velice moderní a často odsuzovaná část. Tam všichni měli spoustu času zajít si do nejrůznějších obchodů. Poslední den proběhla návštěva v Disneylandu, kde si každý mohl vystát někdy až hodinové řady na adrenalinové atrakce. Ačkoliv se strhly občasné přeháňky, tak si všichni tento zájezd velmi užili.

Dorota Cejpek (O4.B)

Štrasburské překvapení: Dojmy z nezapomenutelného zájezdu

Předvánoční čas jsme si zpříjemnili poznávacím výletem do evropské metropole – do Štrasburku. Naše cesta započala ve středu 6. prosince ve večerních hodinách, kdy jsme se sešli před budovou školy a za doprovodu profesorek Skrčené, Svobodové a Šimkové vyrazili vstříc dobrodružství. Cestu nám zpříjemnily komentáře pana průvodce Kamila, ty se týkaly především francouzské historie a informací o pauzách na záchod.

Ve čtvrtečních brzkých hodinách jsme dorazili k dominantě města, kterou je Evropský parlament. Nejprve nás pan Kamil provedl krásami okolí tohoto místa a následně jsme zavítali přímo do útrob eliptické budovy. Na jejím nádvoří jsme si udělali společnou fotografii a pana Kamila nahradila lokální průvodkyně. Ta nás provedla vnitřkem budovy a celou svou prohlídku zakončila filmem o obecném fungování Evropské unie a jejích výhodách.

Ještě dopoledne jsme byli autobusem přesunuti do centra města a mohlo začít opravdu velké dobrodružné poznávání. Společně jsme tak viděli Katedrálu Notre-Dame a malebné štrasburské uličky. Poté byl na pořadu dne rozchod a cestovatelé z Omské se vydali poznávat město na vlastní pěst. Někteří zamířili přímo do fastfoodových řetězců, jiné zaujala rozmanitost stánků s vánočními nápoji a typickými francouzskými (makronky) i německými pokrmy (preclíky). Měli jsme možnost se přesvědčit, že i Štrasburk jde s dobou a nabízí vrácení kelímků za zálohu.

Mlhavý večer byl zakončen přesunem na ubytování. To se nacházelo kousek od francouzsko-německých hranic na německé straně v obci Baden-Baden (němčináři přeložili jako „Koupat-Koupat“). Jelikož jsme dorazili brzy, někteří účastníci zájezdu se vydali na procházku do místní dominanty, tedy Kauflandu („Nákupní pozemek“). V penzionu jsme se také ráno nasnídali a mohli pokračovat zpět na francouzskou stranu Alsaska.

V pátek nás mimo prohlídku dalších památek (Vauban Dam, Kostel sv. Tomáše, La Petite France, Paroisse Saint-Nicolas) čekala jízda lodičkou. Jednalo se o krásné shrnutí celých dvou dní. Pak už nezbývalo než odjet zpět do reality Gymnázia Omská. Díky rychlé, zběsilé a pro spánek lehce nekomfortní jízdě jsme do Prahy nakonec dorazili o 3 hodiny dříve. Dle informací od účastníků sedících vepředu nás celou jízdu doprovázelo pro řidiče nečekané blikání radarů.

I tak jsme si zájezd velmi užili a bohužel pro maturanty nás žádný další takový nečeká 🙁

Tomáš Vlasák, Kateřina Sitná (O8.B)