Beseda s historikem Jiřím Padevětem

Ve čtvrtek 8. prosince se studenti O8.A a O8.B společně s panem profesorem Zezulou, paní profesorkou Maděrovou a panem zástupcem Horákem zúčastnili besedy s historikem Jiřím Padevětem. Tématem besedy byl Protektorát Čechy a Morava a následný odsun Němců. Tomuto tématu se Padevět věnuje i ve své publikační činnosti, mezi jeho knihy patří Průvodce protektorátní Prahou, za níž získal cenu Magnesia litera, Krvavé léto 1945, Průvodce stalinistickou Prahou a mnoho dalších. Období nacistické a komunistické tyranie zpracovává i pro TV Seznam v pořadu Krvavá léta. Mimo to je od roku 2006 ředitelem nakladatelství Academia.

Po krátkém úvodu pana profesora Zezuly následovala přibližně dvouhodinová přednáška, během níž nás Jiří Padevět seznámil se vznikem a zánikem druhé republiky a poté jsme se přesunuli k ožehavé otázce Mnichovské dohody a vzniku protektorátu. Dozvěděli jsme se něco o známých i méně známých osobnostech československého odboje, z nichž mnozí ve své činnosti pokračovali i v třetím odboji, tedy v době po komunistickém převratu. Mezi nimi byl i Štěpán Gavenda, odvážný převaděč, který mnoha lidem pomohl dostat se přes hranice – jeho jméno ale dnes většina lidí nezná. Ovšem každá mince má dvě strany – mezi Čechy byli i zrádci jako Jaroslav Nachtmann nebo Karel Čurda. Jak ale sám Padevět řekl, většina lidí nepatřila ani mezi hrdiny, ani mezi zrádce a sami nevíme, na kterou stranu bychom se v takové situaci přiklonili.

Přes zmínky o osudech českých Židů a Romů, koncentračních táborech a transportech smrti jsme se dostali až k Pražskému povstání a k temnému období českých dějin – divokému odsunu Němců z československého území. Zmíněny byly například obce Postoloprty, Švédské šance nebo Lanškroun. Několik konkrétních příběhů dokonale vyobrazilo, jak silně protiněmecká atmosféra v Československu po válce panovala, přiživovaná projevy významných politiků. Nejhorší masakry však byly často páchány lidmi, jejichž protektorátní minulost byla značně pochybná a v násilí spatřovali spíše senzaci.

V následující půl hodině došlo na otázky z řad studentů i profesorů. Dotazy se týkaly třeba role prezidenta Edvarda Beneše nebo odsunu Němců z Polska, ale zmiňovala se také současnější témata jako paralela s aktuální agresí Ruska a novodobý postoj Německa k holokaustu.

Děkujeme panu Padevětovi za to, že nám svým poutavým vyprávěním přiblížil toto problematické období našich dějin a rozšířil naše znalosti z hodin dějepisu. Poděkování patří také panu profesoru Zezulovi za organizaci celé akce.

Kateřina Voříšková, O8.A